Trh práce v Plzeňském kraji: rekordně nízká nezaměstnanost, ale jaká je cena?

Plzeňský kraj si v posledních dvou letech drží nezaměstnanost pod třemi procenty — číslo, které by před deseti lety nikdo nepovažoval za reálné. Úřad práce eviduje historicky nejnižší počty uchazečů a průměrná nabídková mzda v kraji překročila celorepublikový průměr. Na papíře to vypadá jako úspěch. Realita je ale nuancovanější. Firmy napříč průmyslovými odvětvími hlásí, že sehnat kvalifikovaného zaměstnance trvá v průměru o třetinu déle než před pěti lety. Výrobní podniky v okolí Plzně — od automobilových subdodavatelů po strojírenské závody — otevřeně hovoří o tom, že musejí odmítat zakázky, protože nemají kapacity. Část poptávky po práci pokrývají zahraniční pracovníci, zejména z Ukrajiny a Slovenska, ale administrativní bariéry zpomalují jejich příchod. Paradox nízké nezaměstnanosti tak přináší svoji vlastní sadu problémů: tlak na mzdy, který se promítá do cen, a strukturální kapacitní omezení, jež brzdí regionální ekonomický růst. Demografická data navíc naznačují, že situace se v následující dekádě nezlepší — silné ročníky odcházejí do důchodu rychleji, než vzdělávací systém plní jejich místa. Chceme-li pochopit českou ekonomiku jako celek, musíme se na trh práce dívat nejen skrze čísla nezaměstnanosti, ale i skrze to, co se na trhu práce nedaří pokrýt.